Neinvazivní cévní vyšetření pomocí přístroje Max Pulse Medicore
Naše služby » Neinvazivní cévní vyšetření » Neinvazivní cévní vyšetření pomocí přístroje Max Pulse Medicore
Na jakém principu je založeno neinvazivní cévní vyšetření pomocí přístroje Max Pulse Medicore?
Pletysmografická metoda je založena na principu průchodu světelných paprsků tkání vyšetřované oblasti. Zaznamenané informace jsou následně přístrojem zpracovány a zviditelněny jako pletysmografická křivka, na které je zobrazen záznam vyšetření v podobě pulsových vln.Srdeční činnost vyvolává rytmické objemové změny dané postupem pulsové vlny (resp. objemového pulzu).
Pulsová vlna je fenomén, vznikající (díky elasticitě cév) při stahu srdce a vypuzení objemu krve do systémového řečiště. Tím vzniká v cévní stěně tlaková vlna, jejíž rychlost je mnohonásobně větší než tok krve. Rychlost jejího šíření závisí především na elasticitě cévní stěny, která může být aterogeneticky snížena. Čím je elasticita menší, tím je rychlost pulsové vlny větší a stoupají tak nároky na srdeční práci (čímž je srdce dlouhodobě přetěžováno).Pulsové vlny se liší nejen svou rychlostí, ale i tvarem. Pulsovou vlnu tvoří dvě hlavní komponenty.
První z nich je způsobena systolickou tlakovou vlnou, která vzniká vypuzením krve z levé komory přes aortu a její distribucí do periferních oblastí. Druhá komponenta je tvořena odrazem postupující pulsové vlny (k odrazu dochází na cévních větveních, úsecích s odlišnou distenzibilitou cévní stěny a rezistentních arteriolách). Při vzestupu objemu krve v systole je absorbováno více světelných paprsků, na fotodiodu tak dopadá méně světelných paprsků než v diastole, kdy je absorpce nižší. Tvar pulsové vlny ovlivňuje celá řada faktorů, jako jsou věk (s věkem roste tuhost cévní stěny), pohlaví, tělesná výška, tělesná zdatnost a srdeční frekvence. Analýza pulsové vlny je tedy využívána jako metoda umožňující zhodnocení stavu cév, kardiovaskulárních, ale i dalších onemocnění a jejich vývoje.
Hlavními činiteli přispívajícími ke zvýšení arteriální tuhosti jsou věk, genetické faktory a pohlaví (větší riziko se vyskytuje u mužů než u žen před menopauzou – po menopauze jsou ženy ohroženy kardiovaskulárními onemocněními více než muži). Dalšími rizikovými faktory negativně ovlivňujícími arteriální tuhost jsou různá onemocnění (mezi nejvýznamnější patří diabetes mellitus, hyperlypoproteinémie a arteriální hypertenze), farmaka a kouření.